Květník na zahradě

07.08.2018

Dnešek byl pro mě velmi zajímavý den strávil jsem noc v německém hotelu v Heidmule a poté jsem vlakem jel zpátky do Budějc s pár fotkami místní šumavské květeny. Na moje velké malé obrázky. Odpoledne jsem dostal jednu z mojich častých špatných nálad, ale moje vůle kreslit byla tak veliká, že jsem stejně plenerově nakreslil aspoň květník u nás na zahradě a celkově se zklidnil i takové dny má obyčejný člověk umělec. Skutečně se mi pomalu stává kresba lékem a často mě poslední dobou zachraňuje. Obrázky mají pak typický citlivý nádech, a tak musím dát za pravdu mistru pastelu Michalu J. že, malba pokud jí chcete dělat dobře, měla by býti hlavně terapií vaší rozevláté duše, která občas neví co se sebou a je tak zkrátka obtěžkána světem okolo, že kresba je jisté vysvobození a soustředění na ní dává zapomenout. Tak postuji dnešní obrázek, přál bych si aby mi aspoň jeden přítel napsal, že mu při pohledu na obrázek bylo aspoň na chvíli dobře u srdce nebo cítil nějaký ne zcela běžný pocit, pak to má pro mě smysl. Možná si přeji až moc :) váš Zdeněk. "a tak jdu si cestou klikatou a svou."